Maharalovu knihu Ner Micva věnovanou oslavám svátku Chanuka vydalo nakladatelství p3k. Přestože je nakladatelství p3k je poměrně nové, již se výrazně profilovalo několika židovskými tituly. K dosavadním čtyřem v edici Judaika přibyl pátý, který zároveň otvírá celou novou řadu. Nebude věnována ničemu menšímu než překladům z děl proslaveného rabína Jehudy Löwa ben Becalela, známého pod hebrejským akronymem Maharal.

S překladatelem dr. Janem Diveckým, jinak autorem řady knih s židovskou tematikou, rozmlouval spolupracovník Českého rozhlasu Regina Jan Jelínek v pořadu Šalom alejchem.

Pane doktore, Vy překládáte nebo už jste přeložil Maharala?

“My jsme si vytkli za cíl postupně překládat Maharalovo dílo. Teď jsme přeložili a vydali první knihu, která se týká svátku Chanuka.”

Říkáme dílo Maharalovo, tedy rabiho Löwa, kolik on toho vlastně napsal?

“Maharal napsal za svého života poměrně hodně knih. Zajímavé je, že všechny psal až ve vysokém věku, takže své dílo perfektně naplánoval, neměl v něm žádné chyby, ale bohužel ho nedokončil. On měl obrovskou představu – vyšel z konceptu kabalistických sfirot a ke každé té sfirah přiřadil jednu knihu a jeden svátek nebo událost. A postupoval tím židovským rokem, prošel některé svátky, ale bohužel ne všechno dokončil.”

Všechny ty věci jsou psány v hebrejštině a u nás v češtině nikdy nevyšly. To znamená, že Vy jste první, kdo se pokouší to přeložit do češtiny. Jaký je to úkol?

“Tak překládat Maharala z hebrejštiny do češtiny je poměrně náročné z mnoha důvodů: pro Maharalův jazyk na jedné straně a na druhé straně – a to je mnohem vážnější – si uvědomuji, že tou prvotinou překladu dost ovlivním vnímání Maharala v českém povědomí a to je samozřejmě obrovská odpovědnost.”

Myslíte, že jeho dílo může dnes hovořit jak k židům, tak i k ostatním lidem?

“Bezpochyby. Maharal může oslovovat svou představou smyslu dějin, svým citem a náhledem na historické události, kterým on dává smysl. Myslím si, že to je věc, která je nesmírně důležitá pro židovský národ a určitě velmi zajímavá i pro ostatní lidi. Maharal nahlíží na dějiny jako na to, co má smysl, na historii jako na uspořádané události a ne jako na náhodný shluk věcí, které se staly. On si postupně v té knize o svátku Chanuka, kterou jsme přeložili, vybírá jednotlivé říše, se kterými se židovský národ potkal, a vysvětluje, proč právě ta která říše na Izrael útočila, proč ho obsadila, okupovala, jaký byl spor mezi židovským národem a těmi říšemi a proč právě v tom kterém období a v tom kterém pořadí. Je to velmi promyšlené a velmi hluboké dílo.”

Myslíte si, že Maharal byl svým způsobem i jasnozřivý, že viděl i dopředu?

“Vzhledem k tomu, že Maharal měl velmi jasnou koncepci smyslu židovských dějin, můžeme v jeho díle vystopovat i prvek budoucnosti. Maharal předpokládal, že roztroušenost národa mezi jinými národy je stav nepřirozený, a proto zcela logicky povede k tomu, že se židovský národ vrátí zpět do své země, což je proces, který dnes sledujeme. A z tohoto hlediska je Maharal velmi zajímavý i dnes.”

Domníváte se, že jeho dílo bude zajímat současné lidi?

“Velice v to doufám. Musím říct, že podle těch prvních ohlasů, které máme, bude zájem židovské veřejnosti velký. Doufám v to, byl bych velmi rád.”